|
|
Nespatřené tělo: hledání literární podoby queer těla v románech Jeanette Winterson
Hlucháňová, Zuzana ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sokolová, Věra (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jakými literárními prostředky Jeanette Winterson v románech The Passion a Written on the Body znázorňuje queer tělo. Queer tělo pojímá tato práce jako krystalizující v diskontinuitních vztazích mezi kategoriemi pohlaví, genderové identity a povinné heterosexuality v butlerovské heterosexuální matrici. Možnost diskontinuity vztahů mezi nimi - genderový nepořádek - je nastolena spatřením queer těla. Pojetí queer těla zasazeného do butlerovského modelu heterosexuální matrice nebylo v celkovém rozsahu tvorby Jeanette Winterson dosud zpracováno. Kritika se věnuje především tělu v románu Written on the Body, nikoliv však na pozadí butlerovského modelu heterosexuální matrice. Na artikulaci queer těla se podílejí dekonstruktivní strategie psaní Jeanette Winterson. Projevují se v motivech zrcadlení v The Passion a palimpsestu ve Written on the Body. Ontologická nejistota v The Passion přináší queer tělo. Magický realismus v románu obdařuje queer tělo kouzelnými schopnostmi, kterými nastoluje genderový nepořádek. Queer tělo je v románu tělo zavržené. Ve Written on the Body popisuje queer tělo genderově neurčená postava vypravěče jako svoje tělo. Je to tělo líbezné a morbidní. Zohavené queer tělo je i v tomto románu tělo zavržené. Wintersonovské postupy znázornění queer těla...
|
|
|
"A Ball of String Full of Knots": Narrative Strategies in Jeanette Winterson's Early Novels and Their Later Development
Krejčí, Patrik ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Cílem této práce je popsat způsob použití narativních strategií v románech Jeanette Wintersonové se zaměřením na jejich postupný vývoj. Konkrétně půjde o tyto romány: Oranges Are Not the Only Fruit, The Passion, Sexing the Cherry, Written on the Body, Art & Lies, Gut Symmetries and The PowerBook. Oranges Are Not the Only Fruit slouží jako zdroj témat pro všechny ostatní romány, a tudíž určuje dlouhodobé zaměření na problematiku spojenou s vypravěčstvím, časem a historií. Také obsahuje první naratologické experimenty, především vložené příběhy, které jsou pravděpodobně nejstěžejnější ze strategií, které Wintersonová využívá, jelikož se v nějaké podobě objevují v každém z jejích románů. Důležitým příspěvkem románů The Passion a Sexing the Cherry je jejich historické zasazení, které zvýrazňuje konflikt mezi představivostí (vypravěčstvím) a fakty (historií). Kromě toho se objevuje druhý vypravěč, a tím jsou romány obohaceny o nový pohled, což umožňuje skrze vzniklou dualitu problematizovat kategorii pohlaví. Ve zbývajících čtyřech románech Wintersonová dosahuje vrcholu svého experimentování, vzhledem k tomu, že posunují témata předchozích románů ještě dál, jako by zkoumala, jaké jsou meze vypravěčství. Spletitost narativní struktury se prohloubila, vypravěči jsou často nespolehliví a se zastřenými...
|
|
|
Jeanette Winterson`s Postmodern Historical Novels: Sexing the Cherry and The Passion as Historiografic Metafictions.
Araslanova, Anna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
V 19. a na začátku 20. století se literární teoretici domnívali, že historie jako vědecká reflexe historických události je založena na skutečných faktech, jejichž existence může být potvrzena písemnými důkazy. Pod vlivem poststrukturalismu a jeho idejí o textualitě reality však pozdější teoretici začali tyto pojmy zpochybňovat, a poprvé se objevily myšlenky o tom, že tyto písemné důkazy nemohou být vnímané objektivně. Tyto myšlenky se promítly do dalšího předpokladu, že historie je konstrukce - diskurz vytvořený dějepiscem, který "předává" historická fakta ostatním. Proto je z pohledu postmodernismu historie spíš subjektivní, než objektivní pojem. Pod vlivem těchto myšlenek se historické romány vyvinuly v novou formu, v nový typ "fiktivní historie". Linda Hutcheonová tuto novou formu postmoderního historického románu nazývá historiografickou metafikcí. Hutcheonová používá tento výraz pro popis fikce, která je historická a zároveň metafikční: jde o specifickou formu metafikce, která "poukazuje na svůj status jakožto artefakt", a tak vyvolává otázky na vztah mezi fikcí a realitou. Takové fikce "se zařazují do historického diskurzu", přičemž zároveň tvrdí, že jsou fiktivní. Zpochybňují odlišnost historie a fikce tím, že poukazují na společné prvky psaní literárních děl a historických záznamů; mají...
|
|
|
Questioning Gender Through the Test of History: the Fiction of Jeanette Winterson and Ali Smith
Burianová, Petra ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Tato práce se soustředí na témata historie a genderu v dílech dvou současných britských autorek, Ali Smith a Jeanette Winterson. Jak Winterson, tak Smith ve svých románech spekulují o samotném konceptu chápaní času a historie, a tím pádem i navádí své čtenáře k zamyšlení nad původem těchto zdánlivě neměnných, avšak ve skutečnosti jednoduše napadnutelných "pravd," které jsme si zvykli považovat za samozřejmé. Obě autorky poukazují na to, že když zavrhneme lineární vnímání času, historie ztrácí své výsadní postavení a je otevřena interpretaci stejně jako současnost a budoucnost. V tomto ohledu jsem čerpala z teorie historiografie Haydena Whitea a z filosofie Paula Ricoeura. Další část práce se pak zabývá genderem, ale také koncepty pohlaví a sexuální orientace. Z příkladů z děl Smith a Winterson je patrné, jak je teorie genderové performativity, s níž přišla Judith Butler, uvedena v praxi a také jak díla přispívají k rozložení vžitých genderových norem a k destabilizaci heteronormativity. Obě části práce jsou spolu úzce spjaty, protože historie pomáhá udržovat normy týkající se genderu, pohlaví a sexuality a ty samé normy jsou zároveň často ospravedlňovány pouze tím, že mají historické kořeny. Také mýty a způsob, jakým se utváří a používá jazyk mají velký podíl na udržování těchto pravidel. Cílem...
|
|
|
Postmodernity's Search for Postgender: Brophy, Winterson and Place
Peková, Olga ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
Postmodernita hledá postgender: Brophy, Winterson a Place (Abstrakt) Práce se zabývá třemi formálně velmi odlišnými texty, publikovanými v letech 1969, 1993 a 2013, které tvořivě přistupují ke genderové binaritě a rozvracejí ji: In Transit od Brigid Brophy, Written on the Body od Jeanette Winterson a Boycott Vanessy Place. V návaznosti na koncepci postmodernismu u Jeana-Françoise Lyotarda jakožto modernismu ve stádiu věčného zrodu přichází autorka s hypotézou "postgenderu". Ten nicméně neznačí překonání genderu jednou provždy (jak je termín často chápán, například v díle Rosi Braidotti), ale strukturní pohyb, možnost subverze v jádru každého genderového schématu a v současnosti tedy i genderismu, čili přesvědčení, že gender je nutně dvojí a že aspekty naší genderové identity jsou neoddělitelně spjaté s pohlavím, které nám bylo přiřazeno při narození. Kromě feministické teorie a literární kritiky se práce také dotýká oboru transgenderových studií, psychoanalýzy, filosofie historie a především díla Jacquesa Derridy. Práce se tak snaží formulovat pojem postgenderu jako neodmyslitelnou součást postmoderní situace a završení moderního rozštěpení subjektu, což se odráží v jistém kulturním příklonu ke genderu v průběhu 90. let. Práce nicméně zůstává zakotvena na poli literární kritiky, neboť jejím hlavním zájmem...
|
|
|
Nespatřené tělo: hledání literární podoby queer těla v románech Jeanette Winterson
Hlucháňová, Zuzana ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sokolová, Věra (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jakými literárními prostředky Jeanette Winterson v románech The Passion a Written on the Body znázorňuje queer tělo. Queer tělo pojímá tato práce jako krystalizující v diskontinuitních vztazích mezi kategoriemi pohlaví, genderové identity a povinné heterosexuality v butlerovské heterosexuální matrici. Možnost diskontinuity vztahů mezi nimi - genderový nepořádek - je nastolena spatřením queer těla. Pojetí queer těla zasazeného do butlerovského modelu heterosexuální matrice nebylo v celkovém rozsahu tvorby Jeanette Winterson dosud zpracováno. Kritika se věnuje především tělu v románu Written on the Body, nikoliv však na pozadí butlerovského modelu heterosexuální matrice. Na artikulaci queer těla se podílejí dekonstruktivní strategie psaní Jeanette Winterson. Projevují se v motivech zrcadlení v The Passion a palimpsestu ve Written on the Body. Ontologická nejistota v The Passion přináší queer tělo. Magický realismus v románu obdařuje queer tělo kouzelnými schopnostmi, kterými nastoluje genderový nepořádek. Queer tělo je v románu tělo zavržené. Ve Written on the Body popisuje queer tělo genderově neurčená postava vypravěče jako svoje tělo. Je to tělo líbezné a morbidní. Zohavené queer tělo je i v tomto románu tělo zavržené. Wintersonovské postupy znázornění queer těla...
|
host ::
RSS.